Vå (toponimeye)
Pådje do mot "vå" el toponimeye del Walonreye

Plake "Wezelvå" a Viyance

Plake "Hôte Vå", mitan francesse, mitan walone, a Vå-d'-Xhavane

Plake "Setche vå" a Soûgné-Rmoûtchamp
On rtrouve li mot vå dins toplin d' nos d' plaeces del Walonreye.
Come on l' voet bén dins l' årtike ki vént dvant (al Vå, del Vå => no d' famile Delvå), c' est on femrin no.
C' est onk des dierins mots k' est co vicant po fé des noûmots do walon acou èn aplacaedje tîxhon a l' egzimpe di Virwinvå (noûmot foirdjî e 1977).
Dins les viyaedjes metous tot près del frontire avou les lingaedje tîxhon, on a padecô li calcaedje do mot tîxhon di minme sinse "dal" (walon "dål").
Viyaedjes et hamteas[candjî | candjî l’ côde wiki]
Mot tot seu[candjî | candjî l’ côde wiki]
- Vå (dilé Chimai) (Fr. Vaulx, Pic. Vau)
- Vå (dilé Biemrêye) (Fr. Vaux)
- El Vå-dlé-Tragnire (Fr. Leval-Trahegnies)
Aplacaedje tîxhon[candjî | candjî l’ côde wiki]
Avou èn addjectif[candjî | candjî l’ côde wiki]
C' est sovint des emacralés nos d' viyaedjes, ca gn a sacwants paleces ki s' lomnut insi.
- Belvå (bele vå)
- Belvå-dlé-Limbôr
- Belvå-dlé-Bouyon
- Belvå-dlé-Måmdey
- Belvå-dlé-Han-so-Lesse
- Djenvå (djuzrinne vå)
- Plinnvå (plinne vå)
- Setche Vå : E setche vå (è sètche vâ, F. Sécheval, hamtea di Soûgné-Rmoûtchamp.
Avou on no d' djin[candjî | candjî l’ côde wiki]
Avou èn ôte no d' plaece[candjî | candjî l’ côde wiki]
Avou on cmon no[candjî | candjî l’ côde wiki]
Avou on disterminant padrî[candjî | candjî l’ côde wiki]
- El Vå-dlé-Tragnire u El Vå-Tragnire (Fr. Leval-Trahegnies)
- El Vå-Tchôdveye
- Li Vå-dlé-Astire
- Li Vå-Sinte-Ane
- Li Vå-d'-Xhavane (e l' Vå-d'-Xhavane, el Vå-d'-Xhavane)
- Vå-dlé-Rozire
- Vå-dlé-Tchinne : hamtea d' Ebli
- Vå-dzo-Tchivrimont
Avou èn adjonda[candjî | candjî l’ côde wiki]
Nos d' plaeces[candjî | candjî l’ côde wiki]

Plake eviè l' hamtea "Vå-dlé-Tchinne" a Ebli
Mot tot seu[candjî | candjî l’ côde wiki]
eployî a pus sovint, avou ene divancete : e l' vå (el vå, Fr. Elvaux, al vå, Fr. Lavaux); pacô : so l' vå (sol vå), drî l' vå...
e l' vå[candjî | candjî l’ côde wiki]
- Glon : e l' Vå
- Les Batices : E l' Vå (Fr. Elvaux)
- Måmdey e l' Vå (la-minme : ol Vâ); e Poujhon del Vå (la-minme : O Pûhon dol Vâ).
- Nî : e l' Vå (al vau)
- Wene : e l' Vå (ol vâ, Fr. Lavaux)
Ôtes divancetes[candjî | candjî l’ côde wiki]

a Grand-Lé
Aplacaedje tîxhon[candjî | candjî l’ côde wiki]
Avou èn addjectif[candjî | candjî l’ côde wiki]
- Aiwêye : Parfonde vå (Parfonde vâ)
- Bive (inte Bive (viyaedje), Belfontinne et l' Moncea): Setche vå (Sètchfau)
- Djentene : Al Hôte Heuvå (Fr. Haute-Heuval)
- Måmdey : Al Poite del Hôte Vå
- Li Grande Flemåle : Parfonde Vå (Parfonde vâ)
- Meu: Djenvå (djuzrinne vå)
- Tchevtogne: Tidje di Ronvå
- Vå-d'-Xhavane : Hôte Vå (hôte vâ, Fr. Haut-vâ)
- Vervî : Setche vå (sèdjvå)
Avou on no d' djin[candjî | candjî l’ côde wiki]
- Rebievå
- Djentene : Al Hôte Heuvå (Fr. Haute-Heuval)
- Limbôr : Linsvå
- Nafraiteure : Ostivå (Ostivay)
- Rancene (Bote di Djivet) : Biernåvå (Biernavau).
- Sinte-Oude : Retchrivå (Fr. Rechrival)
- Tiyet : Retchrivå (Fr. Rechrival)
- Veskeveye: Mayåvå (Fr. Mayavaux)
- Wene : Lansdinvå (Fr. Lansdinval); Rodjlinvå (Rodjlinvâ, Fr. Rochelinval; Wènranvå (Wènranvâ, Fr. Wannerenval)
Avou on cmon no[candjî | candjî l’ côde wiki]
Avou on disterminant padrî[candjî | candjî l’ côde wiki]
- Ohin : El Vå Gobieu (F. Vallée Gobier)
Come disterminant[candjî | candjî l’ côde wiki]
- Viyance : Wé-z-e-l'-vå (wézelvau F. Wezelvaux).
- Les Libins : Li fond des vås (fond des vaus F. fond-des-vaux, motoit metou po «fond del vå»).
låvå[candjî | candjî l’ côde wiki]
dål[candjî | candjî l’ côde wiki]
- Faiviè : e Dål (o dâl)